V případě The Slayers jde o excelentní anime seriál. Nejprve jsem se domnívala, že mi byla podvodně naservírována jakási podivná mixtura na sebe navazujících komických scén bez pořádného děje, po takových deseti minutách se situace začala vyjasňovat a po několika dílech mě seriál naprosto nadchl. Slayers jsou prostě geniální směsí komických (někdy až absurdních) scén a zatraceně vážného příběhu.
Úvod do děje
Mladá specialistka na černou magii Lina Inverse má prostě smůlu. Nejen, že se honosí proporcemi žehlicího prkna (auva! gomen Lina-san ^__^"), ale po vyrabování doupěte banditů nestačí, že nešťastnou náhodou vypustí draka o rozměrech menšího paneláku a tím je místo zaslouženého klidného oběda o deseti(!) chodech někde v ústraní donucena postarat se o jeho likvidaci (ne, nenechte se zmást, dělá to jenom kvůli zisku - ona skutečně NEMÁ srdce, jde-li o peníze), ale navíc spolu s nějakými těmi cennostmi shrábne z lupičského pokladu i jistou podivnou sošku. Už tím začínají problémy. Přidáme-li k tomu ještě "velkého bratra" - žoldáka Gourryho, záhadného Zelgadise a potrhlou Amelii, pak už to opravdu stojí za to. Zvláště, když ona zmíněná soška v sobě ukrývá možná největší poklad, jaký může čaroděj získat nechcete snad, abych vám vyprávěla celý děj, že ne?!
Postavy
Lina Inverse - mladá, talentovaná, pohledná zrzavá, hamižná, nemorální, uječená a nenažraná. Ne, teď vážně: Lina mi v mnohém připomíná Usagi Tsukino ze Sailor Moon (shinji: mně ne... Bunny je ubrečená puberťačka, kdežto Lina se většinou chová jako dospělá... ). Může být naprosto sobecká a protivná, nacpat do sebe deset porcí jídla najednou, ale stejně ji budete zbožňovat. Má velmi zvláštní pohled na právo - tedy pro peníze udělá téměř všechno (chápete doufám pojem významu VŠECHNO). Má ale i své světlé chvilky, které když nadejdou, obvykle s nimi přicházejí problémy (shinji: tedy problémy mají ti zlí chlápci/ženy/monstra/...). Lina má drsné přesvědčovací metody a je lepší souhlasit s ní hned; v opačném případě to bude VELMI bolet. Ovšem nikdy není radno komentovat její poprsí a proporce vůbec (opět bych poznamenala něco o žehlicím prkně, ale to by ode mě nebylo vůči Lině vůbec hezké). A jak přiblížit její vztah s Gourrym? No, řekněme, že že projevy náklonnosti mohou bolet... A říká vám doufám něco výraz fúrie?!
shinji: Podle mne je náhodou Lina milá, a vůbec nekritizuj mi moji nejoblíbenější anime postavu
Gourry Gabriew - mladý, blonďatý, hezký a dobře stavěný žoldák s trochu pomalejším myšlením(shinji: to je nadnesené... většinou není schopen pochopit vůbec nic) a úchvatnými šermířskými schopnostmi. Snad jediný z Lininy party, který nemá o magii ani páru. Lina s oblibou říká, že má mozek medúzy. Chudáček Gourry pořád nějak nechápe, proč se k němu "slečna slavná mocná čarodějka" chová někdy tak surově a stále ještě si neuvědomil, kam ho přivádějí jeho poznámky o naprosté neexistenci Lininých druhotných sexuálních znaků Ovšem vzato kolem a kolem, Gourry je hodný milý chlapec, ideální jako doplněk do bytu...
Zelgadis - ach, Zel. Moje nej-postava. Tajemný, silný, mág zběhlý ve všech třech druzích magie i bojovník, muž s temnou a bolestivou minulostí.(*vzlyk vzlyk* Proč taky nepláčete?!?) Zelgadiss je chiméra - to znamená, že je tělesně 1/3 člověk, 1/3 démon a 1/3 golem. Kdysi býval člověkem, ale přání být silný se trošku zvrhlo. Teď je sice prakticky nezranitelný a jeho magické schopnosti byly zesíleny, proměna si vzala svou daň na jeho zevnějšku. Za tento stav může poděkovat Rudému knězi Rezovi (jeho představy o vyjádření neskonalých díků zahrnují POŘÁDNÝ meč, nějakou tu útočnou magii a mrtvého, popřípadě umírajícího Reza). Hnacím motorem veškerého jeho počínání se zdá být hledání způsobu, jak se navrátit do lidské formy. Díky tomu má zdánlivě jednoduchou logiku - aby dostal, co chce, jde přes mrtvoly. A to doslova. Ale řekněte - co byste dělali vy, kdybyste měli kamennou kůži a kovové vlasy, hm???
Amelia - oh, bůh nás chraň! Amelia je snad nejtrhlejší postavou v celém seriálu. V životě byste na ní nepoznali, že je princezna... i když musím uznat, že je pravou dcerou svého otce: malá, posedlá spravedlností, nešikovná... (Psssst, mezi námi, má větší prsa než Lina... a to je mnohem mladší.) Její specialitou jsou pseudo-dramatické výstupy zakončené Amelií rozplácnutou na zemi. Mimo to se však dost dobře vyzná v magii. S mečem v ruce jsem ji zatím neviděla. A popravdě doufám, že ani neuvidím. (shinji: Komická stránka Amelie je drobná parodie na americké superhrdiny... vyleze na nejvyšší místo v okolí, pak má plamenný projev a nakonec... se rozplácne o zem, ale Amelia není vůbec špatná kouzelnice, dokonce je velice dobrá, i když hraje v nižší třídě než Lina. Krom toho se její postava vyvíjí - po delším putování s Linou se asi musí změnit každý.)
Sylphiel - poslední hrdinka první série Slayers. Sylphiel je mladá kněžka, specializovaná na bílou magii a různé druhy obranné magie; ovšem s magií černou je na štíru. Naivní děvenka, tajně zamilovaná do svého přítele z dětství Gourryho. Neřekne mu jinak než Gaury, drahý. (Vy si opravdu myslíte, že má proti Lině šanci?!?) řekla bych toho o ní víc, ale to už by mě svádělo prozrazovat klíčové situace děje a to byste jistě neradi, že?!
Prostředí
Jak jsem již uvedla, The Slayers se odehrávají ve vymyšleném středověkém světě, inspirovaném evropským středověkem. Magie - ať již černá nebo bílá - a šamanismus zde nejsou ničím výjimečným. Člověk občas narazí na nějakého toho berserka, ogra, vlkodlaka, draka nebo dokonce mazoku (shinji: nezapomeň na bandity...) , ale většinou je klid. Tedy pokud se v okolí zrovna nepotuluje Lina.
Magie, souboje Magie je ve svém základu rozdělena na černou, bílou a šamanismus.
- 1) Bílá je vhodná k nějakému tomu léčení, exorcismu, vysvěcování, rušení kleteb, tvorbě bariér a štítů... nanejvýš k likvidaci několika stovek nepotřebných duchů.
- 2) Černá bývá obvykle útočná - najdeme tu klasiku jakou jsou Firebally a Lighting, ale i takou sílu, jako je Dragon Slave (jak již uvedl shinji, ekvivalent menší atomové bomby).
- 3)A posledním druhem magie je šamanismus(shinji: občas překládaný jako elementální magie). Jeho kouzla pramení z Astrální roviny. Nejde tu o žádné voodoo (alespoň prozatím), nicméně Rah Tilt předvedený Zelgadisem je něco, co se prostě musí vidět na vlastní oči.
Souboje se sice čas od času odehrávají bez použití magie, ale obvykle se jedná o volný styl typu: útok mečem, Ray Wing nebo Levitation, Fireball, seknutí mečem, Digger Bolt a máte-li po ruce Linu, bude efektní zakončení ala Dragon Slave.
Poznámka: Někdy mám pocit, že postavy jsou vyučené ve VEŠKERÝCH dostupných formách magie, třebaže se zpočátku zdály být specializované na jeden jediný druh. No, když se Amelia poprvé vytasila s Rah Tilt, nejsilnějším kouzlem šamanismu, měla jsem z toho docela šok. (shinji: To ano, čarodějové umí kouzla všech směrů, ale na jednu se specializují... třeba Lina umí z bílé magie léčící kouzlo, ale popravdě... její destruktivní kouzla jsou mnohem účinnější)
Nepřátelé, protivníci
Toto je věc, které jsem se bála nejvíce. Jak jistě víte, spousta DOBRÝCH anime byla degradována mizernými monstry a směšnými protivníky. Nerada bych do něčeho rýpala, ale příkladem je například Digimon nebo Sailor Moon, kterou mám osobně dost ráda. Také jsem se obávala scénáře typu: Kousek děje, nástup monstra, dlouhý souboj plný sekvencí opakujících se v každém díle, kousek děje, konec. Tady však nic takového nehrozí. Drobné souboje se objevují snad v každém díle, ale není tu podobná rutina jako v oněch výše uvedených seriálech.
Lininými protivníky bývají buďto lidé nebo mazoku(monstra), popřípadě obojí. Monstra mají jednoduchý důvod ke svému počínání - strach a nenávist je posiluje. Důvody lidí bývají občas záludné a ne každý je tak černobílý, jak se na začátku zdá. A z některého zdánlivého nepřítele se vyklube přítel, z přítele nepřítel však už to znáte. (shinji: Teď když to říkáš - je to tak, kvalitní nepřátelé (možná to slovo samotné není vhodné - postavy jsou příliš komplexní, než aby je šlo jednoduše rozdělit na přátele a nepřátele) je to, čím Slayers vynikají nad spoustou podobných seriálů.)
Grafika, hudba, provedení Hudba je moc hezká a hodí se k prostředí. Zvláště dobře podbarvuje výrazné nálady postav, dramatické okamžiky, souboje. Stejně tak všechny zvuky. Hlasy postav byly podle mého vkusu dobře vybrány. Design postav je taky O.K. Shrnuto a podtrženo: viděla jsem pár věcí udělaných lépe a kvantum věcí horších. Slayers jsou o pořádný kus nad průměrem.
Chyby, vady, nedostatky Ať jsem hledala jak hledala, na The Slayers se nějaká podstatná chyba najít prostě NEDÁ. Všem hnidopichům se tímto omlouvám. Najdete-li nějakou vážnou vadu nechte si to pro sebe!
Závěrečná rekapitulace: Jak je z celé recenze doufám jasné, The Slayers jsou věc, na kterou se přinejmenším "dá podívat".